VLNY - PŘÍKLADY


 

Př. 1.: Nadsvětelné rychlosti − "prasátko"

  • Zadání: Světelným zdrojem můžeme otočit o 90° za 0.1 s. Jak daleko musí být projekční plocha, aby se světelná skvrna (prasátko) pohybovala nadsvětelnou rychlostí?

  • Řešení: Úhlová rychlost prasátka je ω = ωφ/Δt. Obvodová rychlost na projekční stěně ve vzdálenosti l bude v = lω. Tato rychlost má být větší než rychlost světla c. Odsud plyne podmínka l > cΔt/ωφ.
  • Výsledek: l > 20 000 km. To je podstatně méně než je oběžná dráha Měsíce (384 000 km!) a srovnatelné s oběžnými výškami některých sond.

Př. 2.: Nadsvětelné rychlosti − quasary

  • Zadání: Vzdálený objekt se pohybuje směrem k pozorovateli pod malým úhlem téměř rychlostí světla. Určete, jakou rychlost naměří pozorovatel.
  • Řešení: Poloha objektu je dána vztahy:
  • x(t) = vt sin α ,
    y(t) = y0vt cos α .

    Signál k pozorovateli přichází se zpožděním v čase

    τ = t + y(t)/c .

    Rychlost, kterou bude pozorovat pozorovatel proto bude

    Je zřejmé, že pro malé úhly tato fiktivní pozorovaná rychlost snadno převýší rychlost šíření světla.


Př. 3.: Kruhová vlna na membráně

  • Zadání: Tenkou pružnou homogenní membránu ve tvaru kruhu o poloměru 1,5 m ve středu prudkým úderem paličkou vychýlíme o 1 cm. Hlavice paličky má tvar válce o průměru 1,5 cm. Osa hlavice paličky při úderu byla kolmá na rovinu membrány. Rychlost úderu a tuhost membrány byly takové, že se při úderu protáhla membrána pouze v bezprostředním okolí hlavice paličky. Jaká bude amplituda vlny vzniklé na okraji membrány? Útlum a energii předanou zpět paličce zanedbejte.
  • Řešení: U kruhové vlny pro amplitudu platí

.

Proto

  • Výsledek: Amplituda vlny na okraji membrány bude 1 mm.

    (Autor: Vítězslav Kříha, v. h.)


Př. 4.: Detonační vlna

  • Zadání: Při explozi nálože byla uvolněna energie 105 J. Exploze trvala 1 s. Jaká bude maximální intenzita detonační vlny ve vzdálenosti 10 metrů od exploze a ve vzdálenosti 20 metrů od exploze?
  • Předpoklady: Detonační vlna je kulově symetrická.
  • Řešení: I = ΔE/(ΔS Δt) = ΔE/(4πr2 Δt)
  • Výsledek: I1 = 80 Wm−2, I2 = 20 Wm−2.

Př. 5.: Hluk

  • Zadání: Jak se sníží hladina hluku, vzdálím-li se od zdroje hluku do dvojnásobné vzdálenosti?
  • Předpoklady: Zdroj hluku je malý vzhledem ke vzdálenostem, ve kterých posloucháme a hluk se šíří sféricky symetricky.
  • Řešení: Intenzita je úměrná kvadrátu amplitudy a pro kulovou vlnu je I ~ 1/r2. Proto ve dvojnásobné vzdálenosti bude I2 = I1/4. Hladina hluku se sníží o ΔL = 10 log(I1/I0) − 10 log(I2/I0) = 10 log(I1/I2) = 10 log(4).
  • Výsledek: ΔL = 6 dB.

Př. 6.: Ladička

  • Zadání: Zdroj zvuku se pohybuje na vozíku rychlostí v = 25 cm s−1 směrem ke stěně. Na opačné straně slyší pozorovatel rázy na frekvenci fr = 3 Hz. Jaká byla frekvence zdroje zvuku, jestliže je rychlost zvuku cs = 340 m/s?

  • Řešení: Pozorovatel slyší jednak přímou vlnu nižší frekvence (zdroj se vzdaluje) a jednak vlnu odraženou od stěny (vyšší frekvence − zdroj se pohybuje ke stěně). Obě vlny se skládají v rázy na rozdílové frekvenci:

f1 = f0 (1 − v/cs),  f2 = f0 (1 + v/cs),  fr = f2f1 = 2 f0v/cs.

    Korekce frekvence na pohyb zdroje jsme napsali do čitatele (v<<cs). Vidíme, že f0 = frcs / (2v).
  • Výsledek: f0 = 2040 Hz.

Př. 7.: Rotující hvězda

  • Zadání: Nalezněte vztah pro rozštěpení spektrální čáry způsobené rotací hvězdy. Vztah přepište pro vlnovou délku čar.
  • Řešení: Rotace hvězdy způsobuje, že jeden okraj hvězdy se k nám přibližuje rychlostí v = R ω a druhý okraj se toutéž rychlostí vzdaluje. R je poloměr hvězdy a ω úhlová rychlost rotace hvězdy. Všechny spektrální čáry se tak budou štěpit na dvojice s frekvencemi f1,2 = f0 (1 ± Rω/c) a vlnovými délkami λ1,2 = c/[f0 (1 ± Rω/c)] ~ (c ± Rω)/f0. Opět jsme využili toho, že korekce jsou malé a lze je se změnou znaménka převézt z jmenovatele do čitatele (1/[1 + x] ~ [1 − x]). Rozdíl vlnových délek obou čar tedy bude Δλ = 2Rω/f0.

Př. 8.: Disperzní relace (ke zkoušce !!)

  • Zadání: Standardní disperzní relace rovinné elektromagnetické vlny ω2 = c2 k2 je při průchodu světla plazmatem modifikována na tvar ω2 = ωp2 + c2 k2. Rychlost šíření světla ve vakuu je označena c. Veličina ωp se nazývá plazmová frekvence (jde o frekvenci oscilací elektronů kolem iontů). Nalezněte závislost ω(k) a diskutujte její průběh. Určete fázovou a grupovou rychlost šíření této vlny.
  • Poznámka: Připomeňme si, že platí vztahy 

  • Průběh disperzní relace:
    Z grafu je zřejmé, že vlna se šíří jen pro frekvence ω > ωp. Při nižších frekvencích elektromagnetické vlny se elektrony prostředí totiž „stihnou“ rozkmitat a vlna je absorbována, plazma je pro takovou vlnu neprůhledné.
  • Fázová rychlost:

    Fázová rychlost závisí na vlnové délce vlny (disperze!) a je větší než rychlost světla.
  • Grupová rychlost:

    Grupová rychlost je menší než rychlost šíření světla (jde o rychlost šíření informace).

Př. 9.: Směrový diagram

  • Zadání: Nalezněte tvar vlnoploch pro vlnu s disperzní relací  ω2 = ωp2 + c2 k2 cos2 α.
  • Řešení: Směrový diagram je závislost velikosti fázové rychlosti na úhlu α v polárním diagramu. Zřejmě je:

 
   Termodynamika     Kmity     Vlny     Elmg. vlny     Optika     Relativita     Kv. teorie   
   Příklady     Příklady     Příklady     Příklady     Příklady     Příklady     Příklady   
 

Studium

Aldebaran Homepage